BADATELSKÝ PORTÁL KRAJE VYSOČINA

Metr/průměrka

Dnes používáme k vyjádření délek standartní jednotky od milimetrů po kilometry. Ty ale nejsou jediné. V literatuře nebo při návštěvě muzea či hradu se často potkáváme se starými délkovými mírami, s nimiž se nám počítá daleko hůře a převádět je moc nelze. Nicméně je zajímavé se s nimi seznámit. Zajímavé jsou z historického hlediska, i co do délky. Tak např. není loket jako loket. Loket český měřil 60 cm, loket moravský 78 cm a loket slezský 58 cm. Že by měli Moravané výrazně delší paže než Češi? Nikoliv. Hodnotu jednotek si určovala vrchnost či samospráva měst po svém a systém tak nebyl jednotný. Stejně komplikované je to i s jednotkami jinde ve světě. Typická je angloamerická měrná soustava. Často narazíte na coul, stopu, yard či míli. Seznam jednotek a pár zajímavostí k nim najdete níže. Pro lepší měření jsou hodnoty zaokrouhleny.

Vytvořte s žáky svoji vlastní délkovou soustavu. Na pomoc si vezměte také délku jednotlivých částí těla. Kolik by byl „třídní loket“ (tzn. průměr všech naměřených hodnot), či „třídní stopa“? Příp. vymyslete vlastní jednotky. K takto vzniklé délkové soustavě vytvořte názorný plakát, kde budou vyznačené jednotlivé délky s popisy. Obdobný plakát můžete vytvořit i pro staré délkové míry, či pro ty angloamerické.

A když jsme u měření člověka, nezapomeňte změřit i délku běžného kroku (udělejte 10 kroků, vzdálenost změřte a vydělte deseti). Pomocí snadného výpočtu pak žáci zjistí, kolik musí udělat kroků, aby ušli 100 m, 500 m či 1 km. V tělocviku to pak mohou prakticky zkontrolovat, když si projdou stanovenou délku na běžecké dráze.

Protože staré míry odpovídají zpravidla částem těla, utvořte pomocí nich jednoduše zvětšující se kruh. Nejdřív udělejte kruh z palců (všichni dají palce dokola k sobě, jeden vedle druhého), následuje kruh z pídí (od nataženého palce k malíčku), ze stop (od paty ke špičce), z loktů (žáci si stoupnou do kruhu tak, aby se dotýkali pokrčenými lokty) a nakonec kruh ze sáhů, tzn. s rozpaženýma rukama.

Během hodin češtiny (čtení) pátrejte po těchto mírách v příbězích či pohádkách, jejich názvy postupně připisujte, nebo přikreslujte (nebo obojí) do plakátu. Hledejte staré míry i v příslovích, rčeních a přirovnáních (je to na dlouhý lokte, smrdí na sto honů atp.)

V hodině tělocviku můžete ověřit, zda platí pravidlo pro určení vzdálenosti honu a na výletě do přírody zkusit, kolik by měřila vaše „pěší hodina“.

Staročeské délkové míry (Jarolímková S., Co možná nevíte o životě našich předků)

• prst 2 cm (Délka 4 zrn ječmene položených za sebou.)
• palec 2,5 cm
• dlaň 8 cm (Myšlena šířka dlaně bez palce, tzn. 4 prsty.)
• pěst 10 cm (Na pěsti se pravděpodobně měřila výška koní.)
• píď 20 cm (Vzdálenost mezi palcem a ukazováčkem, palcem a malíčkem či palcem a prostředníčkem.)
• stopa 29,5 cm (Setkat se můžete i označením střevíc.)
• loket 58 - 78 cm (viz výše)
• sáh 1,77 m
• látro 2 - 2,4 m (Vzdálenost/výška, na kterou dosáhne dospělý člověk vztaženou rukou.)
• prut 4,73 m
• provazec 30,75 m
• hon 154 m (Vzdálenost, kterou uběhl zdravý člověk, aniž by musel odpočívat.)
• staročeská míle 11 225 m

Angloamerická měrná soustava

• coul/palec (inch) 2,5 cm
• stopa (feet) 30,5 cm
• yard 91,5 cm
• míle (mile) 1,61 km
• legua/pěší hodina (league) 4,83 km