BADATELSKÝ PORTÁL KRAJE VYSOČINA

Struktura lekce

• Hodině v zahradě předchází opakování jednotek délkových a plošných a jejich převodů, pojmů obsah, obvod, objem. 
• Učitel rozdělí žáky do skupin, nejlépe se osvědčily skupiny po třech. Každá skupina dostane pracovní list, papír, pevné desky, tužku, pásmo.
• Učitel se žáky projde všechna stanoviště a vysvětlí jim, jaké kde budou plnit úkoly, jak mají postupovat při měření - nejprve měřit, až budou mít údaje zapsané v tabulce, provádět výpočty. 
• Skupina, která je hotova s měřeními a výpočty, ve zbývajícím čase vymýšlí pohádkový příběh z naší zahrady.
• Na závěr porovnáme výsledky měření všech skupin a přečteme pohádku.

A) Měření, převody jednotek

Na zahradě/pozemku mohou žáci měřit následující:

• změří délku a šířku zeleninových záhonů a vyvýšených záhonů a vypočítají obsah a obvod těchto záhonů, údaje zapisují do tabulky (zapisují v cm, pak převedou na m a cm)
• spočítají, kolik metrů materiálu by bylo zapotřebí nakoupit, kdybychom chtěli pořídit obrubníky ke všem zeleninovým záhonům
• vypočítají celkovou plochu určenou k pěstování zeleniny (pro 4. a 5. ročník)
• spočítají množství osiva (Na 10 m² plochy je třeba přibližně 4 g osiva mrkve. Kolik budeme potřebovat osiva, když budeme mrkev pěstovat na 5 m²? Kolik balení je třeba koupit, jestliže jeden sáček semínek má hmotnost 2 g?)

Kompost

• Žáci měří délku, výšku a šířku kompostu, spočítají objem materiálu, který se vejde na kompost - údaje zapíší do tabulky (objemy počítají žáci 5. ročníku).
• Žáci spočítají, kolik by mohlo být v kompostu žížal  (Udává se, že na 1 m²  půdy může žít až 300 žížal. Kolik žížal může žít v našem kompostu?)

Rozšiřující úkol: Žáci změří délku a šířku zahrady, vypočítají její plochu. Nakonec spočítají, kolik žížal by mohlo obývat školní zahradu.

B) Odhady vzdáleností, měření

Kolik metrů ujdou žáci z jednoho označeného místa v zahradě k druhému? Např. při zalévání (vzdálenost od nádrže na vodu k okraji záhonu), při pletí (od záhonu ke kompostu), při úklidu zahradního nářadí (od záhonu k nářaďovně). Učitel musí výchozí a cílový bod přesně označit.

Postup:

• Nejdříve žáci odhadnou, jaká je vzdálenost od výchozího stanoviště k určenému bodu, odhad zapíší do tabulky.
• Změří délku svého kroku a odhadnou vzdálenost podle napočítaných kroků, výsledky zapíší do tabulky.
• Změří vzdálenost pásmem, výsledky zapíší do tabulky.

C) Práce s buzolou

Učitel označí pevnou značkou s písmenem několik míst v zahradě. Žáci za pomoci buzoly určují, na kterou světovou stranu by se museli vydat, aby došli ke stanovenému prvku v zahradě, např. od bodu A k bylinkové spirále, od bodu B ke hmyzímu hotelu atd. Výsledek zapisují do tabulky v pracovním listu.