Úvod (15 minut)

Nechte děti proběhnout louku bosky. Předem je potřeba vybrat místo, které je bezpečné, nehrozí na něm výskyt odpadků, střepů a není oblíbenou destinací pro venčení psů. Poté se usaďte na zem do trávy a rozviňte s dětmi diskusi o stavbě lidského těla. Jde jen o jednoduchou strukturu - kolik máme končetin a k čemu, jak přijímáme živiny apod. Od toho se pak odvine konečné srovnání se stavbou těla rostlin.

Rostlinné pexeso (30 minut)

Tato první hra vám poslouží k nasbírání materiálu, který využijete při dalších aktivitách. Rozdělte děti do dvou přibližně stejně velkých skupin. Každá skupina má za úkol přinést 10 (či více) přírodnin, které jsou původem z rostliny/stromu (tím pádem vypadávají ze hry kameny, hlína, písek, drobní živočichové apod.). Pokud nemáte k dispozici stůl či jinou odkladní plochu, snadno poslouží šátek (ideálně jednobarevný) či velký bílý papír. Na ten děti nosí svoje úlovky. Nechte jim i čas na konečné porovnání materiálů na šátku a výběr těch nejlepších přírodnin. Můžete zadání upravit i tak, že úkolem je donést 15 přírodnin, ze kterých mají děti následně vybrat 10 nejzajímavějších. Po splnění této části úkolu se skupiny prohodí, tzn. každá skupina je teď u šátku/stolu s přírodninami, které nenasbírala. Úkolem je nyní najít ke každé přírodnině „pexesovou“ dvojici, tj. věc co nejvíce podobnou té, co už na šátku leží. K tomuto úkolu bude potřeba o něco více času. Přírodniny by si měly být co nejpodobnější, tj. list ze stejné rostliny, stejně velký, stejně okousaný... Po uplynutí časového limitu či splnění úkolu hru vyhodnoťte. Můžete a nemusíte bodovat. Nikdy se vám nestane, že by dvojice přírodnin byla naprosto totožná. To příroda jen těžko dokáže. Každý kus v přírodě je zpravidla originál. Stejné věci dokáží vyrábět jen stroje v továrnách.

Stavba rostliny (30 minut)

Přírodniny přinesené na předchozí hru využijete nyní ke stavbě rostlinného těla. Nechtě děti, opět ve skupinách, z donesených přírodnin vytvořit rostlinu. Pokud mají přírodnin málo, je možné si donést další. Jako předloha jim může sloužit jakákoliv rostlina z louky. Ve výsledku by sestavené rostliny měly mít: kořen, stonek, listy a květ/y. Můžete skládat na šátku a následně na kartičky napsat pojmenování těchto základních částí a přiřadit je, nebo můžete skládat třeba na blízkém chodníku či hřišti a názvy napsat křídou na zem. Nově vzniklé rostlině děti vymyslí i název.
Mají-li děti sestavenou rostlinu se všemi důležitými částmi, rozdejte jim kartičky s pojmy. Ty nemají na první pohled s rostlinami nic moc společného. Nicméně celkem dobře ilustrují význam jednotlivých rostlinných částí. Jako nápovědu ještě přidejte krátký text s popisem rostlinného těla (viz níže). Nechte děti přiřadit jednotlivé kartičky k částem rostliny. Následně rozveďte diskusi a dovysvětlete. Porovnejte se stavbou lidského těla, o níž jste mluvili na začátku.

• Kotva - kořen: Kořen rostlin má dvě zásadní funkce. Za prvé drží - kotví rostlinu v půdě a za druhé díky němu přijímá rostlina vodu a živiny přítomné v půdě.
• Pití - kořen: Nám slouží k přijímání vody a potravy ústa, aby se rostlina napila, je pro ni nezbytný kořen. V malém množství dokáže přijímat vodu i seříznutým stonkem, ale ne příliš dlouho. Proto nám rostlina, kterou utrhneme a dáme do vázy s vodou, příliš dlouho nevydrží.
• Stojan - stonek: Rostlinný stonek je vlastně takovým stojanem, či nosičem, chcete-li. Nese květ či květenství, zpravidla také listy. Celým stonkem také prochází voda s rozpuštěnými živinami, která putuje od kořene do celé rostliny.
• Cukrovar - listy: Listy rostlin jsou hlavním místem, kde probíhá fotosyntéza. To je složitý chemický proces, při kterém rostlina produkuje kyslík, který potřebuje k dýchání a také cukry, které slouží jako zásobárna energie.
• Plíce - listy: Stejně jako živočichové i rostliny potřebují dýchat. K tomu jim však neslouží plíce jako nám, ale listy, přes které dochází k výměně plynů mezi rostlinou a okolím.
• Porodnice - květ: Rostlinný květ opravdu není ničím jiným, než malou porodnicí. Po opylení dojde k tvorbě plodů, jež ukrývají semena. Semen produkují rostliny různé množství. Některé druhy v řádech jednotek, jiné v řádech stovek semen z jedné rostliny.

Na závěr diskuse nezapomeňte na několik důležitých informací. Na některé otázky dokážou děti odpovědět sami, s jinými budete muset poradit.

• Jaký význam mají rostliny pro přírodu?
  Rostliny stojí na základně potravní pyramidy, bez nich by těžko existoval další život. Jsou na nich závislí býložraví živočichové. Díky fotosyntéze produkují kyslík, který ale z většiny potom sami spotřebují (pozor tedy na tvrzení, že rostliny/lesy/pralesy jsou největším zdrojem kyslíku - jsou, ale téměř všechen si zase spotřebují zpátky). Porosty rostlin a stromů zabraňují velkému vypařování vody a ochlazují okolí (pro srovnání si stačí představit poušť a rozkvetlou louku či smíšený les).
• Jaký význam mají rostliny pro člověka?
  I zarytý masožravec musí uznat, že bez rostlin se neobejde. Jsou součástí každodenního jídelníčku (obiloviny, zelenina, ovoce). A koneckonců jsou potravou pro zvířata, která pak skončí na talíři masožravců.
• Co všechno potřebují rostliny ke svému růstu?
  Bezpochyby je to voda a v ní rozpuštěné živiny, s tím souvisí i vhodná půda. Stejně tak se neobejde bez světla. Každá rostlina potřebuje i svého opylovače, protože bez opylení by nebyly plody a tím pádem ani nové rostliny. Drtivá většina rostlin je opylována hmyzem (včely, čmeláci, motýli...), menší část pak větrem.