BADATELSKÝ PORTÁL KRAJE VYSOČINA

Učebnice nám na obrázku naznačí, kde které stromy přirozeně rostou, obsáhlé tabulky ukážou, co roste v bažině a co naopak na skále. Ale tabulka ani obrázek nás to nenaučí v praxi. Proto vyrážíme ven na pískoviště.

Lesnická typologie
Příprava

Na tvrdší papír vytiskněte kartičky o brázky stromů tak,  abyste měli:

• 10x smrk, buk a dub
• 5x jedli, lípu, javor
• 3x břízu, borovici, topol, vrbu, olši, habr, kosodřevinu

Model
Vytvořte s dětmi na pískovišti model krajiny (hory a údolí, suťovou stráň pomocí štěrku a skály pomocí kamenů, potoky a řeky s využitím klacíků nebo modré stužky). Označte (kartičkou) významné nadmořské výšky (200, 400, 600, 800, 1000 m).

Zalesňování
Každému dítěti dejte do ruky náhodně dvě až tři dřeviny. Nechte děti umístit dřeviny na vašem pískovém modelu tam, kam podle nich patří.
Potom najděte kartičky, kde se žáci trefili a dobře odhadli, že tam ten konkrétní druh stromu bude růst. A naopak vytahejte stromy, které jsou zasazeny ve špatných místech, přidejte i komentář (pro tento strom je tu málo vody, pro tento moc teplo, moc zima, moc vody, ...).

Potom zběžně okomentujte charakteristiku jednotlivých stromů nebo pásem (např. olše má ráda vodu, vlhko, bažinu, bříza
roste sice všude, ale krom skály ji nakonec vytlačí jiné dřeviny, …).

Nechejte žáky do poloprázdného modelu vrátit stromy, které jste vytáhli ven. Každá dvojice potom může popsat část
modelu, např. jak vypadá horský les, les na vysočině, lesy kolem vody, skály, sutě atd.

200–300 m duby
300–450 m buky a duby
450–600 m buky
600–700 m buky a jedle
700–1000 m buky, jedle smrky
Nad 1000 m smrky
Nad 1200 m borovice kleč (kosodřevina)
Sutě: lípa a javor a habr
Skály: bříza a borovice
Mokřady: olše, vrba, topol

Změna klimatu
Po vytvoření modelu současné situace si vyzkoušejte s žáky odhadnout či vymodelovat, jak se změní rozložení stromů, pokud se bude měnit klima.

Nechejte žáky přemýšlet např. nad těmito otázkami:

• Co se stane, když se bude dlouhodobě oteplovat (o 1–3 °C)?
  - Jak se budou stromy posouvat?
  - Jak se změní hranice lesa?
• Co se stane, když smrky vysázíme v nížinách nebo na vysočině?
• Co když narovnáme řeku?

Řešení

• Dub: do 450 metrů, ale se změnami klimatu půjde i do větších výšek, níže dub letní, výš potom dub zimní, na výslunných lesostepních stanovištích dub šípák
• Buk: 450–1000 metrů, okolo 500 metrů má optimum, kde roste téměř sám (v dnešních podmínkách), suverénně nejčastější potenciálně přirozená dřevina na většině území ČR
• Jedle: 600–1000 metrů, většinou s bukem, v poslední době na ústupu, ale dnes se sází, aby nahradila smrk
• Smrk: 700–1000 metrů v mokřadech a vlhčích místech, jinak nad 1000 metrů, díky člověku nejrozšířenější dřevina, kterou ale změna klimatu žene do hor a v posledních letech došlo k jejímu plošnému rozvratu (Šumava, Vysočina, severní Morava, severní Čechy)
• Borovice kleč: nad 1200 metrů v Jeseníkách a Kralickém Sněžníku (nepůvodní a invazní), nad 1300 metrů v Krkonoších
• Lípa, javor: suťové lesy, svahy, vtroušeně v dalších lesích (níže lípa, mléč, výše klen)
• Borovice: obecně místa, kde se nedaří ostatním – suché písky, skály, mokřady (blatka), horská tundra (kleč), naše borovice lesní se vyskytuje na skalách
• Bříza: pionýrská dřevina, všude na našem území ji nakonec vytlačí klimaxové dřeviny, zůstává na skalách
• Habr: s dubem, případě na sutích, díky tomu, že dobře vymlazuje z pařezů, tvoří habry nejstarší hospodářské lesy (pařeziny)
• Olše, vrby a topoly – velmi zjednodušeně okolí potoků a řek, mokřady, prameniště