Grafické zpracování výsledků
- Cílová skupina:
- I. stupeň, II. stupeň, Střední škola
- Čas potřebný pro aktivitu:
- 60-90 minut
- Cíl a aktivity z pohledu žáka:
- Žáci dokáží zpracovat výsledky bádání vhodným grafickým způsobem, výsledky a postup bádání umí prezentovat.
- Pomůcky:
- psací potřeby
- Štítky:
Badatelé mají posbírána všechna data? Vše je změřeno a spočítáno? Pak nastává čas na práci s výsledky. Aby mohl každý badatelský tým prezentovat na co přišel, je potřeba data jednoduše, efektivně a efektně zpracovat! Potřebujete odpovídající množství pastelek či fixek, pravítka a ideálně A3 papíry s předtištěnými čtverečky.
Než začnou žáci výsledky graficky zpracovávat, ujistěte se, že zvolili vhodný způsob, ujasněte si který typ grafu je nejlepší, řekněte si pravidla pro zpracování, tzn. zaplnění celých velkých papírů, vhodné a jasné barvy, čitelné, dostatečně velké písmo.
Jakmile budete mít hotové grafy, uspořádejte vědeckou konferenci, kde jednotlivé skupiny představí průběh výzkumu, výsledky, ale také je dobré popsat případné komplikace a další nápady či otázky, které vyplynuly během práce. Hotové grafické výstupy určitě po prezentaci vystavte, aby je mohli obdivovat i další. Pro komplexnost doporučuji zaznamenat na jeden A3 arch jednu otázku s hypotézou a grafické vyjádření výsledků. Pokud je dobře zvolená metoda zpracování výsledků, měl by každý, kdo si poster prohlédne, pochopit o čem výzkum byl.
Grafy
První věc pro grafické znázornění výsledků, která nás napadne je graf. Většina výsledků jde do grafu zpracovat. Ideální bývá graf sloupcový nebo spojnicový. Vyhněte se grafu koláčovému. Obecně není považován za vhodný pro využití v přírodních vědách, navíc jeho konstrukce „z ruky“ je celkem náročná.
Součástí grafu musí být i jeho název a popisky jednotlivých os. Hotový graf musí být i z dálky jasně čitelný, autoři mu musí rozumět, aby mohli výsledky předat dalším.
Spojnicový graf je vhodný při znázornění pozorovaného vývoje. Takže třeba pro meteorologické veličiny, měnící se výšku rostoucí rostliny atd.
Sloupcový graf využíváme pro měření s konkrétní hodnotou. Srovnávání výšky různých slunečnic, počtu zástupců hmyzu na dané lokalitě, hledání průměrné hmotnosti šišky atd. Nezapomeňte, hledáte-li průměrný údaj, zaznamenat každé z měření v jeho skutečné hodnotě a potom do grafu zanést kde se nachází průměrná hodnota.
Při pozorování, kdy zachycujete přítomnost nebo nepřítomnost nějaké podmínky či její varianty (počet zrn pšenice v plevě – jedno zrno x dvě zrna, návštěva hnízda s potravou ano x ne) se nabízí využití jednodušší variace „zakázaného“ koláčového grafu. Vytvořte na čtvercovém papíře útvar, který má právě tolik čtverečků, jako je počet sledovaných objektů/pozorování. Vybarvěte tolik čtverečků, kolikrát byla splněna každá z podmínek (každou jinou barvou). Tím vám vznikne na první pohled přehledné zhodnocení, která z variant převažovala. Nezapomeňte přidat i legendu, tzn. jakou barvou jsou zakresleny konkrétní varianty.
Př. Při pozorování hnízda zaznamenáváme, zda dospělý pták přilétá s potravou, nebo bez ní. Pozorovali jsme 35 návštěv s potravou, 15 bez potravy. Celkem 15 čtverečků vybarvíme zelenou barvou, zbylých 35 pak vybarvíme červenou barvou. Na první pohled je z útvaru patrné, která varianta návštěvy převládá.
Tabulky
Data, která nejdou vyjádřit grafem, můžete zpracovat ve formě tabulky. Často jde o nějaký výčet nalezených druhů/typů/variant. Můžete tabulky i srovnávat mezi sebou (nalezené druhy dřevin v lese A x lese B). Tabulka musí obsahovat název, popis jednotlivých sloupců, údaje v ní musí být čitelné. Kromě seznamu druhů můžete zaznamenat i počet nálezů, nebo jiné informace. Stejně tak etologické pozorování je ideální vyznačit v tabulce, potravní preference různých zvířat apod.
Mapa, plánek
Pokud v určeném území hledáte konkrétní druhy/úkazy/stavby můžete pro prezentování výsledků použít mapu.
Využijte dostupnou mapu (ideálně měřítko 1:10 000, nebo mapa orientačního běhu) nebo si mapu nakreslete sami. Do mapy zaneste místa nálezů, nezapomeňte na označení jednotlivých nálezů s přidanou legendou.
Nákres, obrázek
V některých případech nejde využít nic z výše uvedeného. Třeba když vás zajímají míry školního králíka. V takovém případě neváhejte použít obrázek/nákres měřeného objektu a do něj zaneste zjištěné míry.
Výstava
Během některých výzkumů badatelé hromadí různé druhy květů, nebo třeba hub. Nebo sbírají pobytová znamení lesních savců. Nabízí se skvělá příležitost těchto vzorků využít na výstavu k prezentaci. Jakmile zjistíte údaje, které potřebujete (Kolik různých druhů bylin najdeme na louce?) vytvořte výstavu nalezených vzorků. Nezapomeňte jednotlivé vzorky popsat a označit. Pozor na výstavu hub, bývá opravdu pěkná, ale po několika dnech začne zapáchat.
Textový záznam, popis
V malém procentu případů se stane, že žádná z výše uvedených možností nejde použít. V takovém případě své výsledky zpracujte do stručného textového posteru. Dbejte na to, aby zde byly hlavně výsledky, kontext a postup nechte na slovní prezentaci.