BADATELSKÝ PORTÁL KRAJE VYSOČINA

Než se pustíte do samotného bádání, kdy žáci vesele pobíhají po okolí a zaníceně měří, váží, sledují a sbírají, čeká vás trocha práce u stolu. V první řadě se musíte dle časových možností, nebo stáří žáků rozhodnout, zda budete bádat tzv. nasměrovaně nebo otevřeně.

Nasměrované bádání vypadá tak, že děti necháte náhodně vybrat již hotové (vámi vytvořené) otázky. Děti si zpracují pouze hypotézu, postup a výzkum realizují. Hledají odpověď na zadanou otázku.

V otevřeném bádání žáci konstruují svůj výzkum již od otázky. Otázku si sestavují sami, pokračují hypotézou, výzkumem až do konce.

 

Jak by měla vypadat badatelská otázka?

I v případě, že žáci tvoří otázku sami, budou potřebovat vaše vedení a pomoc. Minimálně na začátku. Až budete ostřílenými badateli, už to zvládnou sami. Zde jsou hlavní, jednoduchá pravidla pro tvorbu otázky:

• Zakázané slovo PROČ
  Otázka nesmí začínat slovem "proč". A proč? Protože na takovou otázku se velmi špatně zjišťuje odpověď. Když se zeptáte: „Proč má plod jírovce ostnatý obal?“ Bude těžké tuto otázku zodpovědět, ptát se jírovce nemůžete, odpověď pravděpodobně najdete někde v knihách, ale vlastním bádáním ji nezjistíte.
  
  
• Měřitelnost otázky
  Ptát byste se měli na měřitelné věci, takže ideálně když otázka začíná „Jak dlouhý, Jak těžký, Kolik, Jak často, Které barvy, Jak rychle, Kde je více.“ Už při vytvoření otázky žáka napadá, jaký je mechanismus jejího zodpovězení, jestli bude měřit nebo vážit. Pomocí takových otázek můžete hledat i vztahy a souvislosti. (Jak se mění výška mraveniště v závislosti na vzdálenosti od kraje lesa?)
  
  
• Otázky zjevné
  Otázky, na které zná žák odpověď, případně by ji zjistil od spolužáka z vedlejší lavice úplně vynechte. Při tvoření budou mít možná děti tendenci takové otázky pokládat, protože mohou cítit jistou kontrolu nad výsledkem. Typicky jsou to otázky jako: „Kolik nohou má hmyz? Čím se živí ovce?“ Pokud pracujete s mladšími dětmi, nemusí pro ně být zjevnost otázky stejná jako u starších, a proto mohou klidně bádat i nad počtem hmyzích nohou. Míra zjevnosti je na vás.
  
  
• Bezpečnost otázky
  Otázka musí být vždy bezpečná! Jak pro badatele, tak pro zkoumaný objekt. Takže žádné trhání nohou nebo půlení žížal, ale ani měření šišek na vrcholku stromu nebo testování bolestivosti žihadel.

 

• Vaše možnosti a schopnosti
  U každé otázky je potřeba zvážit několik parametrů. Máte dostatek času otázku zodpovědět? Máte potřebné pomůcky, je to ve vašich silách a možnostech? „Kolik vody je v jednom jablku?“ Dobrá otázka, ale nemáte-li sušičku ovoce, není možné jí zodpovědět. Specificky přistupujte k chybějícím znalostem žáků, typicky třeba aritmetický průměr. Mohlo by se zdát, že když ho žáci neumí spočítat, všechny otázky zabývající se průměrem jsou pasé. Není tomu tak, právě v tuto chvíli je skvělá příležitost se průměr naučit a použít ho. Stejně tak když bude potřeba počítat nějaké vzorečky, plochy apod.

 

Vymýšlení otázky

Jakmile s žáky projdete výše uvedená pravidla, nic nebrání tomu, aby se pustili do práce. Vašim úkolem je nenápadně tvorbu pozorovat, občas někde postrčit k nápadu, poradit, nakopnout tvůrčí proces, a nakonec pomoci vybrat otázky, které jsou vhodné pro realizaci výzkumu.

Obecně pomůže i následující:

• Za začátek zvolte užší téma a nechte žáky si vybrat to, které je nejvíce zajímá. Téma „Les“ je poměrně široké, žáci se budou zmítat mezi velikostí šišky smrku, počtem hub s hnědým kloboukem a rychlostí průměrné stinky. Lepší je takové téma specializovat. Les přece znamená dřeviny, bezobratlé v lese, lesní savce, lesní ptáky, mechy, houby, lesní byliny, klima lesa apod. Když se každý zaměří na to, co je mu nejvíce blízké, tvorba jedné otázky už ho povede k druhé, tematicky příbuzné.
  
  
• Nechte žáky pracovat v malých skupinkách, víc hlav, víc ví, víc rukou… Ideální jsou trojice, najde se zde úkol pro každého. Dvojice používejte jen u opravdu zdatných dětí a přizpůsobte tomu množství otázek.
  
  
• Na začátek by měl badatelský tým napsat všechny otázky, které je napadnou, čím více, tím lépe. Klidně pracujte na tvorbě i 30 minut. Z tohoto množství vyberte konečné otázky, počet záleží na čase, který máte na výzkum, nebo náročnosti dané otázky. Pokud se v seznamu týmu nachází otázky, které nejsou ideální, zkuste je společně upravit do podoby, která bude lépe realizovatelná.
  
  
• Dobrá otázka by měla obsahovat i výčet konkrétních výzkumných ploch nebo materiálů, které porovnáváme. „Kde najdeme nejvíce pavouků – pod kůrou, pod kameny, v zemi nebo na půdě?“ Takto formulovaná otázka nám pomůže tvořit hypotézu i konkrétní výzkum.

 

To ještě není všechno!

Malí badatelé už by rádi vyrazili, ale vaše práce u stolu ještě nekončí. Každá vaše otázka musí mít svou hypotézu.

Hypotéza je jakýsi odhad toho, jak asi výzkum dopadne, tip, jaký bude výsledek. Je to zcela běžná vědecká praxe, takže nemine ani vás. Tvorba hypotézy má také několik jednoduchých pravidel.

• Jasná a konkrétní
  Hypotéza udává odhad konkrétního výsledku, nikoliv nějakého rozpětí (průměrná šiška bude velká 4,8 cm X průměrná šiška bude velké 6–12 cm). Vyjadřujte odhad v číslech, nepoužívejte slova jako moc nebo málo.
   
• Platí celá
  Hypotéza nesmí platit jenom napůl, takže není výčtem několika možností. (ovce má nejraději seno X ovce má nejraději seno, jablko a čerstvé pampelišky)
   
• Vyvratitelná
  Hypotéza musí být vytvořena tak, aby bylo možné ji vyvrátit. Zdůrazněte žákům, že potvrzení a vyvrácení hypotézy jsou stejně dobré výsledky, snažte se je odradit od tvoření hypotézy tak, aby jim to určitě vyšlo.

 

Příklad

Téma: Les

Užší téma: Houby

Otázky

1.     Kolik druhů jedlých hub najdeme v našem lese za 1 hodinu?

2.     Najdeme v našem lese více druhů jedlých nebo nejedlých hub?

3.     Kolik průměrně váží klobouk hřibu?

4.     Jaké barvy hub v našem lese převažují – bílá, hnědá, žlutá, zelená nebo fialová?

Hypotézy

1.     Najdeme celkem 5 druhů jedlých hub.

2.     V našem lese najdeme více druhů nejedlých hub.

3.     Klobouk hřibu bude v průměru vážit 12 gramů.

4.     V našem lese bude převažovat bílá barva hub.