Bádání v zahradě
- Cílová skupina:
- I. stupeň, II. stupeň
- Čas potřebný pro aktivitu:
- 60 a více minut
- Cíl a aktivity z pohledu žáka:
- Žák dokáže navrhnout výzkum, realizovat ho, výsledky zpracovat do grafů a prezentovat ostatním. Žák se seznámí s prostředím školní zahrady.
- Pomůcky:
- dle konkrétních výzkumů (lopatky, kelímky, nožíky, váha, sušička, pásmo a pravítka, buzola, určovací klíče, stopky, zkumavky)
- Štítky:
- zoologie, botanika,
Pokud máte ve škole svou školní zahradu bylo by škoda nevyužít ji během badatelského projektu nebo vyučování. Kromě klasických zahradních prací můžete žákům tento prostor proměnit ve výzkumnou laboratoř.
Nezoufejte, jestli vám školní zahrada chybí určitě vymyslíte i mnoho dobrých badatelských otázek alespoň k vyvýšenému záhonku nebo truhlíkům s hlínou, v nejhorším využijete i pokojové rostliny.
Jak na to?
Nechte žáky vymyslet vlastní otázky na základě pravidel (měřitelnost otázky, zjevnost, bezpečnost atp.) nebo jim otázky připravte dopředu. V této kapitole najdete mnoho otázek, které můžete rovnou použít nebo upravit podle potřeby. Na svou otázku žáci vymyslí hypotézu, neboli jak si myslí, že bude vypadat výsledek. Hypotéza by měla být konkrétní, nikoliv určující nějaké rozmezí.
S hotovou otázkou a hypotézou žáci připravují postup práce, sestaví seznam potřebných pomůcek a jednotlivých kroků. Potom vyráží výzkum realizovat.
Zaznamenaná data po uplynutí potřebného času vyhodnotí a zpracují do přehledných grafických výsledků jako jsou grafy, mapky, tabulky, nákresy apod. Své výsledky představí ostatním, popíší postup práce a případné problémy, se kterými se setkali.
Nápady pro badatelské otázky:
Květ
· Která barva květu na naší zahradě převládá?
· Kolik okvětních lístků má průměrně sedmikráska?
· Jak je velký největší květ v naší zahradě?
· Najdeme v dubnu více rostlin v květu nebo nekvetoucích?
· Na kterém místě naší zahrady je nejvíce právě kvetoucích druhů – na slunci, ve stínu nebo u jezírka?
List
· Kolik různých typů listu najdeme na naší zahradě?
· Jak velký je největší list v zahradě?
· Jak často najdeme v jetelině čtyřlístek?
· Kolik listů salátu je napadeno škůdci?
· Převažují listy chlupaté nebo holé?
· Kolik různých typů listů najdeme na čtverečním metru trávníků?
Kořen
· Jak dlouhý je průměrně kořen pýru?
· Kolik průměrně váží námi vypěstovaná mrkev?
· Kolik ředkviček je napadeno škůdci?
Plod
· Kolik rostlin s jedlými plody najdeme v naší zahradě?
· Které plody v zahradě zrají nejrychleji?
· Kolik průměrně váží rajče z našeho skleníků?
· Který strom v zahradě nese nejchutnější jablka?
· Jakou část váhy jablka tvoří voda?
· Kolik je průměrně hrášků v jednom lusku?
Živočichové v zahradě
· Kolik druhů opylovačů zaznamenáme v naší zahradě?
· Jak je průměrně dlouhá a těžká žížala?
· Jsou žížaly z kompostu těžší než žížaly ze záhonku?
· Kolik půdních živočichů najdeme ve skleníků?
· Najdeme více živočichů na zeleninovém nebo květinovém záhoně?
· Jak často usedne na květ opylovač?
· Kolik času stráví průměrně opylovač na květu?
Zelenina
· Najdeme v zahradě více zeleniny pěstované pro listy nebo pro plody?
· Která zelenina je nejvíce oblíbená mezi našimi spolužáky?
· Který ze semenáčků vyroste za týden nejvíce – řeřicha, hořčice nebo rukola?
· Na jakém místě nám bude nejlépe klíčit obilí – za oknem na slunci, ve stínu, ve tmě nebo venku na záhonku.
Pokojové rostliny
· Kolik druhů různých pokojových rostlin najdeme ve škole?
· Převažují u nás ve škole pokojovky pěstované pro květ nebo dekorativní list?
· Jsou všechny pokojovky ve škole nejedovaté?
· Z jakého kontinentu pochází nejvíce našich pokojovek?
· Kolik nezdravých pokojovek najdeme?
· Kolik druhů zvířat najdeme v bezprostředním okolí rostlin?
· Kam jsou orientovaná okna, na kterých se rostlinám nejvíce daří?