Lesní bezobratlí
- Cílová skupina:
- I. stupeň, II. stupeň
- Čas potřebný pro aktivitu:
- 90 - 120 minut
- Cíl a aktivity z pohledu žáka:
- Žák dokáže bezpečně ulovit bezobratlé živočichy, dokáže je podle určovacího klíče pojmenovat nebo zařadit do systematické skupiny, neštítí se drobných živočichů.
- Pomůcky:
- Určovací klíče a literatura, průhledné zkumavky nebo skleničky, staré příbory, sítka, bílé misky, lopatka, štětec, lupy, exhaustor, sklepávadlo (bílý deštník)
- Štítky:
- zoologie
Ať už se rozhodnete dopodrobna prozkoumat blízký les nebo park, nebo potřebujete odpovědět na záludnou badatelskou otázku, jistě vám přijde vhod několik typů, jak lovit bezobratlé živočichy. Na začátek je potřeba říci, že hlavní je bezpečnost jak pro lovené objekty, tak pro samotné lovce. S úlovky nakládejte vždy tak, abyste jim neublížili a nikdy neukládejte do zkumavky více živočichů naráz. Jakmile zjistíte vše, co potřebujete, úlovky opět vypusťte na svobodu na místě, kde jim nehrozí bezprostřední zašlápnutí od výzkumníků. Neohrožení lovci by měli dávat pozor na manipulaci s „nebezpečnými“ tvory jako jsou vosy, čmeláci apod. Vosí hnízdo pozorujte jen z dálky, zpomalené jedince (např. vlivem zimy) raději neodchytávejte vůbec.
Lov v hrabance
Budete potřebovat sítko, nebo starý cedník s většími oky a bílou misku. Bohatě postačí podmiska pod květináč. Bílá je proto, abyste na ní dobře viděli všechny úlovky. Pomocí sítka přesíváte hrabanku nebo půdu nad bílou miskou, po chvilce zkontrolujte, jestli se na misce nehýbe nějaký živočich. Touto metodou většinou ulovíte opravdu drobná zvířata, proto na jejich přenos do zkumavek použijte jemný štětec. Zde také využijete exhaustor – pomůcku pro šetrný sběr velmi drobného hmyzu. Stačí zmáčknutím balonku vytlačit vzduch a po přiložení hubičky k úlovku zase balonek pustit. Zvíře bude nasáto do nádoby, která bývá na těle exhaustoru. Tato metoda lovu je vhodná pro živočichy menší než mravenec
Trouchnivějící pařezy
Velké množství lesních bezobratlých osidluje trouchnivějící dřevo. Budete potřebovat nějaké staré příbory, šikovný klacík nebo vlastní prsty. Pomocí nástrojů opatrně rozrušujte dřevo. Některé je tak měkké že ho můžete rozebírat přímo prsty. Máte-li možnost můžete také odlupovat kůru ze suchých stromů a hledat pod ní.
Pod kameny
Otáčejte (a pak vracejte zpět) kameny ale i kusy dřeva, šišky, cokoliv, co vypadá, že už v lese chvilku leží. Pozorujte, co pod nimi žije a snad se vám podaří odchytit prchajícího tvora. Můžete sami vyrobit tzv. okna do země. Položte v lese/parku větší kusy prken a nechte je alespoň pár dní zabydlet. Až k nim příště přijdete, můžete se přesvědčit, kdo se pod ně nastěhoval.
Setřásání z větví
Pokud ve vašem výzkumném lese rostou nižší dřeviny či keře, prozkoumejte, co žije v jejich větvích. Pod větve umístěte bílé plátno nebo velký papír, popř. na větev zavěste bílý deštník. Potom větví stačí zatřást a pochytat vše co spadne.
Zemní pasti
Zakopejte do země velkou sklenici a vložte do ní kelímek od jogurtu. Okraj pasti by měl být srovnány s povrchem země. Nad past položte „stříšku“, může to být velký kus kůry, prkno nebo placatý kámen. Tato stříška by měla být lehce podložená dřívkem nebo kamínkem, aby nechávala možnost vstoupit pod ní. Pasti nechejte několik hodin, ideálně třeba přes noc a vydejte se zjistit, kdo se do nich chytil. Při vysypávání pasti vytáhněte pouze kelímek od jogurtu, zvířata přemístěte do zkumavek a past můžete zase znovu nastražit. Vyzkoušejte i lov na návnadu, do kelímků můžete umístit různé potraviny jako maso, cukr, sýr, chleba nebo třeba pivo. Pokud dáváte do pasti tekutinu, vždy do ní umístěte i záchranný bod pro úlovek, kámen nebo kus dřeva, na který může zvíře vylézt. Pasti je potřeba kontrolovat každý den, po dešti pak co nejdříve. Když nebudete chtít lovit, sklenice zavíčkujte a uchovejte si připravenou past na příště. Pokud pasti likvidujete definitivně, zakopejte vzniklou díru.
Určování úlovků
Nalovené úlovky ukládejte do průhledných zkumavek nebo skleniček, vždy po jediném kusu. Po lovu začněte určovat jednotlivá zvířata pomocí jednoduchých určovacích klíčů nebo knih. Na trhu je nabídka velkého množství jednoduchých rozkládacích klíčů podle prostředí. Pokud nechcete určovat zvířata konkrétně, můžete je třídit podle skupin (charakteristických znaků) třeba podle nohou, typu křídel atp. Nezapomeňte si prohlédnout své úlovky i pod lupou!
Co s tím dál?
Úlovky můžete využít mnoha způsoby. Sbírání dat pro zodpovězení badatelské otázky je nasnadě. Mezi osvědčené badatelské otázky patří např:
· Kolik druhů hmyzu/korýšů/pavouků najdeme v lese?
· Na kterém místě bude více živočichů: pod kamenem, ve dřevě nebo na povrchu půdy?
· Najdeme více živočichů v listnatém nebo jehličnatém lese?
· Jak velký je největší bezobratlí živočich, kterého ulovíme?
· Jak velká je v průměru stínka?
· Jak daleko uběhne mravenec za 1 minutu?
· Která barva krovek je v lese nejvíce zastoupena?
· Jakou potravinu si vyberou mravenci k jídlu: cukr, salám, maso, chléb nebo mrkev?
Nechte děti popsat a pojmenovat své úlovky podle jejich vlastností nebo podoby. Každá skupinka může zvolit jeden úlovek a vyrobit velký „školní“ plakát. Neměla by chybět zvětšená kresba, nové jméno, popis těla či výčet hlavních vlastností tvora.
Užijte si úlovky i smyslově. Opatrně nechte proběhnout mnohonožku přes všechny ruce, nebo si nechte na dlani zabalit a rozbalit svinku. Zkuste očichat zkumavky, kde jste zadržovali ploštice či velké střevlíky, třeba ucítíte pach, který tato zvířata v obraně vypouští. Myslete stále na bezpečnost svou i zvířat.